Stejně jako mají v USA svůj Veteran´s Day a v Rusku Den vítězství má i Kanada svůj
den, kdy se vzpomíná na vojáky padlé ve válce. Tady se ale připomínají všichni kdo zemřeli v službě , takže i členové RCMP (Royal Canadian Mounted Police - Kandská královská jízdní policie, tj. ti chlápci z pohlednic v červených kabátech) a provinciálních i městských strážníků. Zajímavé je se zamyslet v kolika válkách vlastně umírali kanadští vojáci, pro nás je jasná věc první a druhá světová válka, tím to končí. Ale tady to tak úplně neplatí.
Dne 11.listopadu 1918 skončila první světová válka, rok na to se 11.11.1919 přesně v 11 hodin 11 minut se prvně uctila dvěma minutami ticha památka padlých z nejhorší války kterou lidstvo zažilo, ale jen o pár let později se k ní připojila další válka a pak další ve Vietnamu, v Koreji, mírové mise OSN v Egyptě, na Blízkém východě, v Afganistánu, v Íráku (druhý největší kontingent po USA). A z každé války se vrací bedny potažené kanadskou vlajkou, i z té nynější. O to víc si pak váží těch, kteří přežili.
Videa z Remembrance day
zde.
Remembrance Day je den volna, pro hodně lidí asi jen to, ale pro hodně lidí taky důvod ukázat že si těch přeživších váží. Nemám rád takové to americké tleskání všemu co se hurááááá povede. Ale k průvodu veteránů se zvláštním výrazem hrdosti ve tváři to jaksi patřilo. Byl bych rád kdyby i naši přeživší si mohli zažít stejný pocit, dřív než zemřou a dřív než začnou pochodovat veteráni z našich novodobých válek. Zaslouží si to stejně!
Tak jsme se vrátili, vyslunění, opálení a nastydlí z klimatizace v letadle. Myslím, že můžu říct za oba, že to byl příjemný relax (sice asi budu do konce života nenávidět americké důchodce, ale což). Po 6 hodinách letu nás doma přivítala lednička plná zábavy na tento týden a taky večerní Xmas párty od Páji z práce, takže dneska jen jen a jen odpočinek. Ani se nám nechce do psaní (ale pár fotek už je ve fotoalbu). Jdu spát:-)
Tentokrát nás Misun pozvala na typické korejské jídlo. Podala nám jídelní lístek s velkým úsměvem na tváři. Hned co jsem ho viděla, bylo mi jasné proč. O tenhle zážitek Vás neochudím a tak si panstvo vyberte, co byste si ráčili dát k večeři :o))).
Pokud jste si tady nevybrali, nevadí....otáčím na druhou stranu.
Nebudu Vás tedy dlouho napínat, co jsme si objednali. Já jsem měla "Dolsot bi bim bob", Pavel si dal "Mushroom Bool Go Gee", Albert " Kim chi fried rice" and Misun "Soft tofu & seafood spicy soup". A celé jsme to krásně zapíjeli typickým korejským alkoholem"Suljungmae" a "Lemon Soju".Musím Vám konstantovat, že jsme si těžce pochutnali!!!!!!!
Náš čas se pomalu chýlí ke konci, tak se snažíme si zbytek volných dnů užít jak jen jde. A dnešek lze myslím prohlásit za velice příjemný den. Ráno jsme se probudili do krásného dne, svítilo sluníčko. Pája udělala k obedu čínu a pak jsme se vydali do Stanley parku (park na poloostrově na konci centra, starý asi 100 let se stromy staršími i třeba 800 let, tak můžete vidět na fotce nahoře). Stanley park je pojmenovaný po lordu Stanleym (byl the Govenor-General of Canada), stejný pán který založil Stanley Cup. Mimo jiné je v něm i velké akvárium s velkým a tlustým lachtanem a bílými Běluchami (něco jako velký delfín), pohled na ně je opravdu uchvacující :-).
Krmení lachtana. 
Poté jsme se vydali prozkoumávat
No a na konec dne to nejlepší - Budapešť. Jak se nakonec ukázalo je restaurace maďarsko-česko-slovenská. Proto jsme mohli Misun a Albertovi ukázat naši českou kuchyni (sice Berťas si dal maďarskou klobásku...). České pivko chutnalo o něco lepé než obvykle, Becherovka byla správně podchlazená a vepřo-knedlo-zelo bylo prostě geniální. Prostě den jak má být.
