Jednu starost jsme snad vyresili. Uff... Nyni nas ceka hledani bydleni na necelych 6 mesicu. Dostali jsme tip na kavarnu, ktera ma internet zadarmo (BLENZ COFFEE). Zde jsme travili oba nad jednim kafickem cele dny. Za prve usetrime spoustu penez a budeme neustale pripojeni na internet a sledovat cerstve inzeraty na bydleni. Myslela jsem si, ze to bude celkem lehke, ale pekne jsem se presvedcila o opaku. Inzeraty typu "Hledam spolubydlici : asijsou slecnu, ktera bude mit maximalne 23 let", nas opravdu moc netesili. Suma sumarum pro pary se byt hleda hodne tezce. Museli jsme si tedy prodlouzit pobyt v hostelu nejmene o dalsi tyden a hledat dal :o(.
Dalsi dny uz se to zdalo byt mnohem lepsi. Konecne prvni prohlidka bytu!!!Maly cinan nebo vietnamec (uz si to nepamatuji) nas cekal pred obrovskym mrakodrapem v Yaletown (nove postavena cast Vancouveru). S usmevem a nadsenim kolem nas pomalu skakal a ukazoval veskere luxusni vybaveni baraku. Byli jsme s Pajou nadseni az do chvile, kdy nam rekl, jak to na byte funguje. Byt mel malou utulnou kuchynku a dva pokojicky. Jeden pokoj s velkou posteli je pry pro nas. Vedle mistnost mi pripominala nejaky kumbal. Ale maly cinan me uvedl z omylu, kdyz s nadsenim prohlasil, ze je to jeho pokojicek!!! Blizili jsme se k zaveru a to ze v kuchyni prespava majitel bytu a tohle vsechno jen za 600 dolaru za osobu. Proste awesome, nemyslite??? Tak jsme mu poprali hodne stesti v tomjeho kamrliku a odesli.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat